Jak si usnadnit práci s různými měrnými jednotkami?

Otevřete BIM model a hned víte, co vás čeká – opsat si všechny rozměry prvků do vzorců a spočítat si své výměry. Jaký je obvod, kolik dělá bedněná plocha, jaká je plocha lešení? Kalkulačka a zabitý čas. Co kdybyste už nemuseli opisovat výměry a pustili z hlavy všechny aktualizace? Zadáte vzoreček a aplikace si poradí sama. Nevěříte? Přesvědčte se sami v našem dalším článku.

Stejně jako předchozí díly, i tento se zabývá jednou z tezí pana Michálka. Tentokrát rozebereme šestý bod jeho vize, nebudou chybět příklady z praxe a na závěr už tradičně srovnáme jeho požadavek s funkcí naší aplikace Forgee Budget.

Původní text pana Michálka zní takto:

Představa práce BIM rozpočtáře:

1. Rozpočtář pracuje s rozpočtářským BIM ready softwarem.
2. V tomto rozpočtářském softwaru má možnost otevřít BIM model (2D i 3D pohledy – očekávám komfort prohlížení porovnatelný s REVIT, nikoliv modrého marťana z NAVISU).
3. Má možnost konstrukcím z BIM modelu přiřadit položku z databáze softwaru (je jedno, jestli je to položka typu RYRO (ÚRS), agregovaná (RTS), standardní ceníková nebo vlastní R (neceníková) položka.
4. Má možnost převzetí popisu z vlastností konstrukcí v BIM do popisu položky.
5. Má možnost standardní rozpočtářské práce s takto vytvořeným rozpočtem (kalkulované ceny, přesuny hmot, suti, VN + ON atd.).
6. Musí mít možnost změn měrných jednotek (např. m2 v BIM modelu = m3 v rozpočtu).

Proč řešit, že jsou rozpočtářské výměry jiné než projektantské?

Rozpočtář polovinu svého pracovního času tráví nad vzorci (figurami), odhadováním a vymýšlením dalších možných i nemožných způsobů, jak převést množství do výměr. Jaká je délka všech podlahových lišt v domě? A co plocha zdí uvnitř místnosti, které čeká povrchová úprava? Jaká je plocha bednění nebo objem betonu uvnitř trámového stropu? Na stole okótovaný výkres, v ruce zvýrazňovač, pravítko, tužka, poznámkový blok a kalkulačka. Najednou je z rozpočtáře chobotnice. Tomu se prý nedá vyhnout. Ale co když ano?

Pan Michálek vyjádřil přání, aby ideální rozpočtářský software dokázal změnit měrné jednotky mezi BIM modelem a výsledným rozpočtem. My si myslíme, že je popsaný princip důležitý už pro samotné zjištění výměry. Zajímá nás, jak si můžeme pomoct, když nabízená veličina neodpovídá té, kterou potřebujeme. Ať je to šířka versus výška, délka versus plocha nebo m2 oproti m3.

Ve výkazu máme většinou čtyři sloupce – kód položky, název, měrnou jednotku a množství. Bez poslední položky, množství, nedává výkaz výměr smysl. To totiž potřebujeme zjistit vždy, a ne pokaždé je toto číslo snadno dostupné. Plochu okna si snadno zjistíme v atributech, ale obvod nebo plocha pro zateplení už je na tom hůř.

Pojďme si to ukázat v praxi. Představte si, že v projektu existuje okno, které je 120 cm široké a 100 cm vysoké.

1. Rozpočtář potřebuje vypočítat obvod okna kvůli jedné položce, konkrétně těsnicí pásce. Vezme si tužku a papír a podle vzorce 2*(výška+šířka) získá číslo 4,4 m. Stejných oken se v projektu nachází 8, takže položku těsnicí pásky do rozpočtu vloží s celkovou výměrou 35,2 m.

2. Teď je na řadě ostění pro zateplení. Stačí vzít vypočtený obvod a hloubku zapuštěných oken z vnější strany domu. Rozpočtář v projektu najde údaj 20 cm, takže snadno vypočítá plochu vynásobením obvodu – konkrétně 0,2 m * obvod. Musí taky pamatovat, že na dolní straně okna se nachází parapet. Celkový obvod oken je 35,2 m * 0,2 m to znamená 7,04 m2 i s parapety, které následně musíme odečíst.
3. Po vypočítání vlastností jednoho druhu oken se rozpočtář přesune na další. V tabulce projektu najde 22 druhů oken, takže si celý proces zopakuje hezky okno po oknu.

4. … a po práci na oknech čekají dveře.

Proč by rozpočtářům tento postup neměl stačit?

• Popsaný způsob rozpočtáři opravdu zabere celé dopoledne. Ti šikovnější si sice přepíší rozměry oken do excelové tabulky a potřebné výměry zadají ve formě vzorců, ale i tak je čeká spousta práce.
• Nikde není popsaný postup výpočtu. Tak musí rozpočtář ručně nebo poloautomaticky sestavit vzoreček a ještě ho vysvětlit někam do poznámky, aby někdo jiný – nebo i on sám za nějaký čas – věděl, jak došel k výsledku.
• Když projektant aktualizuje projekt a změní okna, začíná se zase znovu.

Plní Forgee Budget požadovanou funkci?

Bez množství výkaz výměr nevytvoříte. Musíte ho získat pro každou jednotlivou položku – a ne vždy jsou potřebné výměry vloženy do jejího atributu. Právě proto jsme jako jednu z funkcí aplikace navrhli práci se vzorci. Naše cesta nevedla přes opisování z výkresů, ale přes automatické zpracování.

Proč se neobejdeme bez vzorců? Projektant se na model dívá z jiného pohledu než rozpočtář. Projektanta zajímá celkový výsledek a čisté rozměry, kdežto rozpočtář pracuje dle jednotlivých metodik se ztratným, hrubými rozměry a podobně. Zajímají ho různé otázky, například o kolik se musí přebetonovat piloty, aby se pak ubouraly jejich hlavy. Ptá se, jak to vypadá v modelu versus kolik betonu se musí reálně objednat a zaplatit. Nemůže vzít přesné, čisté výměry z projektu, musí vždy počítat s několika procenty navíc.

Podívejme se znovu na výše zmíněný příklad s tabulkou oken.

1. Rozpočtář stejně jako v předchozím příkladu pracuje s tabulkou oken, která je vygenerovaná z modelu. Model pak obsahuje stejné informace, které jsou uvedeny v tabulce. U každého okna se uvádějí atributy s rozměry, šířkou a výškou.

2. Nejdříve si rozpočtář v pravidle najde definice vzorců a pomocí našeptávače zapíše vzorec pro obvod.

2 * (props.Lenght + props.Height)

3. Pak zapíše vzorec pro ostění.

2 * (props.Lenght + props.Height) * 0.20

4. Hloubku oken, která je v celém projektu stejná, je jednodušší zapsat konstantou. Tu si totiž rozpočtář může v budoucnu kdykoli hravě upravit.

5. Na závěr si rozpočtář zkontroluje výpočet pro všechna okna najednou. A je hotovo. Zadané vzorce může použít ve všech položkách, kde tyto rozměry potřebuje.

Proč se nám tento způsob práce zdá pro rozpočtáře lepší?

• Jednou zadané vzorce se samy aplikují na všechny objekty v modelu. Při definici vzorce totiž rozpočtář pracuje s atributem, ne s konkrétní hodnotou. Ta se vyčte zvlášť pro každý objekt.
• Na rozdíl od excelovské tabulky si rozpočtář ušetřil práci s opisováním rozměrů a vkládáním do výkazů.
• Všechny případné aktualizace se provedou jako kouzlem samy. Plusem je také minimální riziko překlepů nebo přehlédnutí.

Jak dopadlo srovnání aplikace Forgee Budget s vizí?

Pojďme si shrnout, jak naše aplikace naplňuje šestý bod vize pana Michálka.

Co nesplňuje?

Aplikace Forgee Budget funguje na principu, že co není v modelu, to nezpracuje. Pokud se bavíme například o dočasných konstrukcích, jako je lešení nebo podpěry, které v projektu nejsou, pak nic nepřečte a nepřiřadí žádné rozměry. Současně pokud je nějaká položka v projektu, ale nemá žádné rozměry, také nemá co počítat.

Můžeme sice v prvním případě odvodit rozměry z jiných konstrukcí a v druhém případě vypsat počet nebo opsat rozměry, ale to nedává smysl. Daleko méně pracné je požádat autora modelu o nový export doplněný o chybějící rozměry. Je třeba si uvědomit, že pro něj je to záležitost jednoho kliku!

Co splňuje?

Pokud umíte číst atributy v modelu a umíte definovat vzorečky pro získání nových výměr tak, abyste je jedinkrát zadali, pak máte vyhráno. Všechno další množství už se bude počítat jednoduše samo. Jinak řečeno, jedním vzorečkem získáte celkovou plochu oken, i když by bylo každé jiné. Zadané vzorce navíc můžete pomocí Guideline sdílet s projektantem nebo investorem. Kdokoli taky snadno pozná, které atributy posloužily ke zpracování výkazu.

Chápeme, že je to na začátku trochu zkouška důvěry. Zadali jste všechno správně? Počítá to, co má a co potřebujete? Jakmile si ale vše zkontrolujete, uvěříte svým vzorcům časem víc než ručně počítaným výměrám.

A jak to bude dál?

Automatické zpracování modelu určitě prověří oceňovací metodiky, způsoby návrhu a vykreslení jednotlivých konstrukcí. Najednou vyvstanou otázky typu, jestli je rozdíl vynášet zeď středovou osou vnitřním, nebo vnějším okrajem. Nebo se začne zpochybňovat, jaká délka a plocha se propíše do atributu.

Předpokládáme, že následně proběhne rychlá a pragmatická diskuze a zakotvení v národních standardech. Dodavatelé cenových soustav už názor na výměry mají a při tvorbě SNIMu od nich máme spoustu položek od začátku definovaných. I proto si myslíme, že by se tyto nejasnosti mohly vyřešit do konce roku 2020. Pak už bude třeba jen připravit co nejvíce projektů a vyzkoušet, jestli domluvy a navržené postupy splňují všechna očekávání.

Podle našeho názoru dokáží výrobci projekčních softwarů také přidat víc atributů, se kterými budete moct při zpracování modelu pracovat. My pak plánujeme automaticky navrhnout základní vzorce pro množství odvozené z atributů. Taky nachystáme co nejvíce ukázek běžných vzorců, které přibalíme jako nápovědu ke každému vašemu projektu.

V současné době přemýšlíme nad možností generování figur do výkazu výměr tak, jako byste je zadávali ručně. Zatím po této funkci není velká poptávka a my si nejsme jistí, nakolik je užitečná. Rozepsaný výpočet ve většině případů slouží jen pro kontrolu rozpočtářům, aby věděli, jak došli k výsledku a ujistili se, že na nic nezapomněli. V aplikaci Forgee Budget tuto kontrolu můžete provést několikrát na více místech. Ale o tom zase jindy.

Jsme rádi, že jste náš článek dočetli až sem – další díl série vyjde zase ve čtvrtek. Budeme rádi, pokud nám do té doby dáte vědět svůj názor na vzorce a sjednocování množství ve výkazech. Líbí se vám náš způsob výpočtu? Uvítali byste generování figur do výkazu výměr? Co by vám nejvíce pomohlo se změnou jednotek?

Těším se na vaše podněty v komentářích na Facebooku nebo v e-mailu.

Pokračujte prosím na článek Jak na vlastní položky a skladby?

Lukáš Pavlica, zakladatel Forgee